Cena pohonných hmot v České republice se aktuálně pohybuje na nejnižší úrovni od září 2021 u benzínu a od července 2023 u nafty. Na trhu však existují různé faktory, které ovlivnily tyto ceny, včetně dočasného snížení spotřební daně na naftu v letech 2022 a 2023, jež skončilo začátkem srpna 2023. Bez tohoto opatření by ceny nafty dosahovaly úrovní z října 2021, přibližně na úrovni současného benzínu.Další pokles cen pohonných hmot se očekává již v nadcházejícím týdnu, kdy by jejich cena mohla klesnout o zhruba 40 haléřů na litr.
Tento pokles je výrazně podmíněn hlavně poklesem ceny ropy Brent na mezinárodních trzích, ke kterému došlo v posledních dvou týdnech. Ropa Brent oslabila o přibližně deset procent, přičemž koruna vůči americkému dolaru mírně zpevnila, což dále podporuje zlevnění paliv v Česku.Cena barelu ropy Brent tento týden klesla pod psychologickou hranici 1300 Kč, což představuje její nejnižší hodnotu od 12. února 2021. Tehdy činila průměrná cena benzínu v ČR přibližně 28,63 Kč za litr a nafty 27,55 Kč za litr, což jsou hodnoty ukazující, že při delší udržitelnosti současných cenových podmínek by mohly ceny pohonných hmot dále klesnout, v některých případech pod hranici 30 Kč za litr.Je však důležité zdůraznit, že současné ceny nejsou zcela srovnatelné s hodnotami z února 2021, neboť od té doby došlo k výrazné inflaci a také k změnám ve struktuře poptávky a marží u čerpacích stanic.
Pokud by však ceny ropy a kurz koruny vůči dolaru zůstaly na současné úrovni, mohli bychom být svědky cen benzínu pod 30 Kč a nafty pod 31 Kč za litr.Klíčovým faktorem ovlivňujícím budoucí vývoj cen je rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) o navýšení těžby o 411 000 barelů denně, které bylo oznámeno po nedávné dohodě jejích členů. Tento krok má dvě hlavní motivace: jednak nespokojenost s porušováním dohod ze strany Kazachstánu a Iráku, které těžily nad stanovené limity, a také tlak ze strany Spojených států amerických.Americká administrativa, na čele s prezidentem Donaldem Trumpem, již dříve vyzývala kartel, aby zajišťoval nižší ceny pohonných hmot. Tyto kroky mají mimo jiné tlumit inflační tlaky ve Spojených státech. Riad, hlavní město Saúdské Arábie, přitom usiluje o udržení stabilního vztahu s Washingtonem a snaží se zabránit eskalaci konfliktů v oblasti Blízkého východu.Saúdská Arábie, jež je klíčovým členem OPEC, se obává, že zvýšení těžby může vyvolat širší regionální napětí, zvláště v souvislosti s napjatými vztahy s Íránem.
Obranyschopná politika Rijádu tudíž spočívá nejen v podpoře nižších cen ropy, ale i v diplomatických snahách o stabilizaci regionu. Prezident Trump se kvůli tomu možná bude snažit přesvědčit saudské představitele, aby jeho požadavky na nižší ceny respektovali, a to i za cenu krátkodobých ekonomických dopadů.Odstranění napětí a udržení nízkých cen ropy je však nejen otázkou regionální politiky, ale také strategie Saúdské Arábie. Ta navíc spolupracuje s významnými regionální partnery, například prostřednictvím společných projektů s Trumpovou organizací, které zahrnují výstavbu luxusních nemovitostí či golfových hřišť.Celkově lze říci, že současná situace na trhu s ropou a pohonnými hmotami je výsledek kombinace globálních geopolitických a ekonomických faktorů, přičemž do budoucna je odhadován pokračující pokles cen, pokud se budou naplňovat aktuální předpoklady o vývoji cen ropy a kurzu koruny.
