Proces schvalování a změn územních plánů v českých obcích je často velmi zdlouhavý a komplikovaný. Představují klíčové dokumenty pro rozvoj měst a obcí, avšak jejich schvalování a jakékoliv větší úpravy jsou pro místní samosprávy značnou výzvou a obvykle trvají několik let. Složitost celého procesu ještě umocňují právní aspekty, do kterých se často zapojují advokáti a soudy. V poslední době procesy zkomplikovaly i povodně.
Starosta České Vsi, Petr Mudra, uvedl, že jeho obec začala pracovat na změnách ještě před povodněmi. Po záplavách se však objevil požadavek, aby byly úpravy související s územím zasaženým velkou vodou zahrnuty do plánů. Proces, který by mohl trvat roky, je nyní pozastaven, dokud nebudou jasná všechna pravidla od státních orgánů a Povodí Odry. Podle Mudry tento postup významně brzdí rozvoj obce, ačkoli prioritu má nyní odstraňování povodňových škod.
Podobným výzvám čelí i město Zábřeh, které plánuje zahrnutí cyklostezky do svého územního plánu. Starosta František John si stěžuje, že tento proces je dnes více právní než urbanistický, což podle něj negativně ovlivňuje rychlost rozhodování. Součástí problému je také vyvlastnění soukromých pozemků pro cyklostezku, k čemuž může dojít pouze tehdy, pokud je stezka v kategorii veřejně prospěšných staveb, což si vyžaduje změnu územního plánu.
Litovel na Olomoucku se potýká s obdobnými problémy. Starosta Viktor Kohout uvedl, že od místních obyvatel obdrželi 430 připomínek k navrhovaným změnám územního plánu, které musí zpracovat. To výrazně zpomaluje celý proces, který dříve trval jen několik měsíců. Kromě toho složitost situace zvyšuje blízkost území chráněné krajinné oblasti.
Bohuslav Švamberk, předseda krajské hospodářské komory, potvrdil, že dlouhá doba schvalování územních plánů je velkým problémem i pro firmy. Mnoho územních plánů je zastaralých a změny, které by mohly podpořit podnikání, se nedaří prosadit. Důležitým faktorem je také veřejné zapojení do procesu připomínkování, které často přináší další zdržení.
